9 nejčastějších překážek zavádění procesního řízení

1.  Neznalost nebo nepochopení východisek, principů, postupů a přínosů procesního řízení
2. Pomalá nebo žádná transformace funkčních-hierarchických-liniových řídících struktur na procesní, tj. faktické pravomoci mají linioví manageři, nikoli vlastníci procesů a manageři sub-procesů
3. Zavádění procesního řízení metodou reengineeringu – „vše a rychle“ namísto iterativního, měřitelného, snadno ověřitelného a na strategických prioritách založeného přístupu
4. Malá faktická podpora ze strany TOP managementu pro „změnové“ týmy a iniciativy podle hesla „low cost-low commitment-maximum performance / results“
5. Návrh a implementace změnových procesů je v kompetenci několika jednotlivců (Change Management Office tým apod.), kteří procesní řízení zavádějí tím nejobtížnějším způsobem: „zdola-nahoru“ obvykle navíc bez potřebných pravomocí
6. Příliš velký důraz na technologické aspekty procesního řízení (modelování procesů, simulace procesů, automatizace aktivit, workflow-management, SOA, používání nejrůznějších nástrojů typu BPA, EA, BPMS, BRMS, …), zatímco změna myšlení a chování členů procesních týmů je opomíjena.
7. Neefektivní aplikace postupů nebo chybné postupy zavádění procesního řízení, které zejm. opomíjejí primární důležitost celostního vnímání korporace, komunikaci připravovaných i prováděných změn a sdílení znalostí napříč celou korporací.
8. Nepřizpůsobení strategie zavádění změn životním cyklům změnových procesů – I-F-A-R-S-P-Z (častý průběh je idealismus-frustrace-agrese-rezignace, kterou změnová iniciativa končí)
9. Zanedbatelný nebo žádný systematický rozvoj kreativity a kompetencí členů procesních týmů

<< zpět Kontaktujte nás